První školní týden

Tak mám za sebou první školní týden. Za tu chvíli se ve mně nahromadilo spoustu myšlenek, protože se toho za tu dobu událo strašně moc.

Ve škole

Ve škole mám zapsány jen 3 předměty: Anthropolgy of development, Anthropology of cosmopolitism a norštinu. Nicméně školu mám každý den. A ještě to zabere spoustu času doma – hlavně teda ty antropologický předměty – tady se to všechno zakládá na čtení literatury. Takže na každou hodinu mám mít přečteny asi 2-3 třicetistránkový články o NĚČEM, což mi (navíc ještě v angličtině) nedává vůbec smysl. Zajímavé je, že tady mají ve škole strašně rádi diskuze – tzn. že nás rozdělili na několik cca 6ti členných skupin, ve kerých máme společně diskutovat o přečtených článcích. Přiznávám, že to je tedy pro mě celkem utrpení. Diskuze nemám zrovna v oblibě ani když jsou v češtině. Natož v angličtině a ještě o článcích, kterým zrovna dvakrát nerozumím... No jak tohle dopadne, to je tedy ve hvězdách... Nadšená z toho ale vůbec nejsem.

Co mě ale fakt baví, je norština. Myslím, že úterky a čtvrtky (kdy mám hodinu) budou společně s víkendy mými světlými body v týdnu :-). Zatím máme jen takové základy, ale pomalu pronikáme do tajů tohohle jazyka. Spoustu slovíček má podobný základ jako v angličtině, gramatika se spíše podobá prý němčině.

Pár frází na ukázku:

Jeg heter Lucka = Jmenuji se Lucka (jo, norové ale neumí moc C, takže mě ve škole dost často oslovujou Luka :-D)

Jeg kommer fra Tsjekkia = Jsem z Čech

Higgeling å hilse på deg = Těší mě, že vás poznávám

Navíc v Norsku jsou vlastně oficiální 2 verze norštiny bokmål a nynorsk. A aby to nebylo ještě tak snadné, tak každá oblast má svůj dialekt. Bergenština se tedy trochu liší od Osloštiny. A i tady se dá hledat norská hrdost (ta je vidět všude – každý nor vlastní čepici v norských barvách, všude jsou vlaječky...) – prý mají rádi, když se cizinec zajímá o jejich dialekt :-)

Na kole

Je to až neuvěřitelné, ale už celý týden nepršelo! Doufám, že to nezakřiknu... :-) Zpočátku byl na silnici led, ale teď se trochu oteplilo, sníh ze silnice zmizel. Takže naše jízda do školy na kole je zatím celkem příjemná. Dokonce to jede stejně rychle jako tramvaj Bybanen (ne-li rychleji). Ale jsem zvědavá, kdy mě to začne strašně nebavit :-) Cesta do centra je krásná – téměř celou dobu z mírného kopce (teda až na ten krpál ke škole). Domů je to horší.

Ale je super, jak je tady jízda na kole populární! Cyklisti mají vyhrazený svůj pruh na silnici, je tu spoustu cyklostezek a na každém rohu jsou stojany na kola, kde můžete pohodlně zaparkovat.

Jen holubi jsou tady nějak otrlí. Vůbec si kola nevšímají a uhybají na poslední chvíli, v nejlepším případě se ještě rozletí proti kolu. Takže už jsem tu měla málem několik „holubích srážek“...

Buddy

Včera se v centru odehrálo Buddy party. Buddy – zahraniční studenti se mohou přihlásit o svého norského buddyho (kamaráda), který jim je pak podle nějakého klíče přidělen. A včera právě byla první akce, kde jsme se mohli společně setkat a zúčastnit se Quizu.

Myslím, že to je skvělej nápad! Člověk tak více pronikne do norského života a pozná Bergen i z jiné stránky (no, tady se mi zase potvrzuje pravý opak o proslulé norské povaze – tedy že se neradi baví s cizinci :-D ).

Já jsme se tak seznámila s Kari. Je fakt příjemná, pohodová, vypadá to, že máme i spoustu společných zájmů. Dokonce máme i společnou hodinu Antropologie.

Asi to bude fakt sranda! Na neděli máme naplánovaný průzkum města (ještě s Janou a její Evelyn).

Angličtina v Norsku

Přijde mi skvělý, že tady v Norsku umí všichni tak parádně mluvit anglicky – můžu jim jen závidět. Nejspíš to bude tím, že prý mají všechny filmy v TV v původním jazyce a s titulkama. Takže to mají dost oposlouchaný. A co jsem tak zjistily ze setkání s Kari a Evelyn, prý je tady strašně populární naše pohádka Tři oříšky pro Popelku! A protože tu nic nedabují, tak ji znají jen v češtině :-D – oblíbená vánoční pohádka...

Alkohol

A ještě na závěr bych se chtěla v krátkosti zmínit o alkoholu. Je tu všechno neuvěřitelně drahé. Včera jsem tedy ochutnala místní pivo. Nebylo to špatné, ale s největší pravděpodobností bylo taky poslední. Čepují jen 0,4l a chtějí za to neuvěřitelný pěníze – 45 NOK (to jsou 2 jízdy Bybanen - tramvají)! O ostatním alkoholu ani nemluvě... Tak proto si tady na koleji většina studentů vyrábí své pivo a své víno – což nemá ale zrovna skvělou chuť (jak jsem zjistila u našich československých přátel v Bø). Je to jen nějaká chemická věc. Prostě se koupí pytlíček s práškem, ten se nasype do několika litrů vody a ve speciálním kanystru (aby to mohlo bublat) se to nechá několik týdnů kvasit...

27.1.2012