![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRdLLHM7FNjWx0bNtKXsApeOZ_jWtxnFqWKQSVocZ8_IJU32oIxTN-gYMhRyOwG_wwC_hHOr5SdStYi1MxBTqVGPdcyy986-Hge6pjdYNjBxTLktkaBqAxv79MHBgp174nvVqH4EUfZmfH/s320/finse.jpg)
Ve středu před odjezdem bylo povinné setkání, kde jsem se prvně potkala s ostatníma běžkařema. Největším překvapením (a taky nejmilejším) bylo seznámení se s Kamilem z Čech! Teda celkem se mi ulevilo, že nebudou ve skupině jen samí norové :-) Nakonec jich bylo jen 7, Paul z Německa a pak Kamil a já.
Dohodli jsme jídlo, cestu, a já si půjčila lyže (fjellski se skinama – tuleníma pásama) a lopatu na sníh. Bohužel mě tahle schůzka trochu zaskočila (původně jsem totiž neměla jet, protože výlet byl už plný), takže jsem si cestou domů připadala jako vánoční stromeček – plný batoh věcí a bot, na něm přivázanou lopatou a hůlky, v jedné ruce lyže a v druhé kolo. Do toho zase pršelo :-D
V pátek bylo neuvěřitelné teplo – jaro přišlo do Bergenu. A předpověď hlásala slibné počasí na celý víkend. Ve čtyři jsme se sešli s ostatníma na nádraží a vyjeli směrem na Finse. Skoro po třech hodinách se jarní krajina proměnila opět v zimní – všude kupy sněhu. Když jsme vystoupili už se smrákalo. Natáhli jsme pásy na lyže a odebrali se do hor hledat vhodné místo pro stany.
Na Norsku je skvělý, že se tady může stanovat snad kdekoli a nikdo nic neřeší. Takže jsme to zapíchli hned vedle cesty na prvním příhodném plácku. Stan pro 4 byla fakt velký. Stephan se hned vžil do role hlavního kopáče – v předsíňce stanu (nebo spíš předsíni?) se totiž vykope velká díra, ve které se dá pak dobře stát při vaření a hlavně – má funkci zachytávání zimy :-D
K večeři jsme připravili těstoviny s tuňákem a s cibulí a nějakou omáčkou, co jsem nakoupila jako levnější potraviny. Prý takovou kombinaci nikdy nejedli – tuňáka s cibulí, ale prý jim to chutnalo, tak nevim :-D
Škoda, že nebyla zrovna polární záře – tady by to bylo naprosto parádní! Takovou oblohu jsem snad ještě neviděla – takovejch hvězd! A byly vidět úplně až k obzoru, kolem tma jak v pytli; žádné osvětlení nerušilo tu podívanou.
Ani v noci nebyla taková zima (teda mě nebyla :-D). Ráno jsme se vzbudili do dalšího slunného dne. Sníh byl ale tak zmrzlý, že vytvořil jednu velkou ledovou krustu, takže kopce v záři slunce často vypadaly jak ze skla. No neuvěřitelný panoramata! A ještě že jsme měli ty skiny na lyže – fakt je to šikovná věc (hlavně na takvém ledovém sněhu). Člověk si to může šlapat do kopce přímo a nesklouzne zpátky ani o píď. Jen z kopce to jede pomaleji...
Přecházíme zamrzlá jezera Flakavatnet a další směrem k chatě Geiterygghytta, kterou ale míjíme kvůli zkratce a pokračujeme k jezeru Omnsvatnet, za kterým stavíme tábor.
Večer byl dlouhý, ale příjemný. Supr večeře a horká čokoláda... Jen teda povídání s Norama je občas trochu složitější :-D Ale chápu, že se mezi sebou nechtějí pořád bavit anglicky jen kvůli jedné Češce, která nerozumí ani slovo. Ale chvilkama do angličtiny přepli, takže to bylo fajn. Ale celkem jsme se s Kamilem bavili tím, že si to Norové asi občas neuvědomí, že jim fakt nerozumíme a i přes náš nechápavý výraz dál melou svou tou svojí hatmatilkou (to už se mi ale stalo několikrát – možná je lepší vysvětlit to anglicky, že člověk nerozumí než použít jejich větu: Jeg snakker ikke norsk. - pak si to většinou uvědomí dřív :-D
Stephan nám ráno nachystal příjemné překvapení, když seskočil do „zimní díry“ a začal vyrábět palačinky k snídani!
Už od rána pařilo slunce, takže nakonec jsme mohli jet jen v tričku. Sníh celkem natál, takže už to nebyla ta ledová krusta jako v sobotu. Cestou jsme měli krásnou opalovačku, protože jsme měli spoustu času. Prostě jsme si užívali krásného počasí – což se na mě taky pěkně podepsalo (obličej a ruce jsem měla celý červený od slunce).
Cíl ecesty Hallingskeid – což je snad zastávka jen pro běžkaře. Není tu totiž fakt nic. Jen zastávka, pár chatek kolem (některé dokonce zasněžené až po střechu). Ve Finse je k tomu alespoň nejaký „hotel“ jinak to vypadaá dost podobně – prostě pěkně zapadlá zastávka v horách.
Teda asi to byl zatím můj nejhezčí víkend tady v Bergenu. Skvělý lidi, parádní počasí a nádherná krajina!
23.-25.3.2012