Putování zemí nezapadajícího slunce, deště, vodopádů a divokých losů

Tak jsme se s Janou rozloučily s Bergenem a po 5 měsících se tu z nás staly téměř bezdomovci. Sbalily jsme věci, rozloučily se a vyrazily na měsíční putování po severu Norska. Náš plán je, že stopem dojedeme do Trondheimu, kde chvíli pobudeme u Samsona a necháme mu tam pár věcí, které se nevešly do batohu. Pak vyrazíme dál (opět stopem) - přes Mo i Ranu do Bodø . Pak trajektem na Lofoty do Å. Sotpem projet Lofoty, dostat se do Tromso, snad navštívit oblast Finnmarky - národní park Reisa a potkat místní Sami obyvatele. Když to dobře půjde snad dorazíme i na Nordkapp a vyfotíme půlnoční slunce (který bude prý asi od 25.5. úplně k vidění). A potom všem se pak přes Narvik (kde máme domluvený couchsurfing u pána cestovatele, se kterým se Honza potkal na jeho putování) dostaneme zpátky do Trondheimu. Tam nás už bude čekat Karen a Caroline. Medvídek Peri vymění své opatrovníky a pojede s holkama zpátky na Lofoty, aby jim to tam všechno ukázal. Já se 18.6. večer odebéřu vlakem do Osla a další den odletím do Katowic v Polsku a pak vlakem domů. Takže mě čekejte 20.6. ráno doma! :-D

19.5.2012

Statsraad Lehmkuhl

Univerzita uspořádala výlet na staré plachetnici Sarstad Lehmkuhl. Je to nádherná loď kotvící v Bergenském přístavu.

Projela s náma podél pobřeží ostrova Sotra. Bohužel ale celoudobu neroztáhla plachty :-( to byla trochu škoda. Třeba někdy příště :-)


Lehmkuhl: www.lehmkuhl.no

12.5.2012

Preikestolen

Máma s tátou přijeli na týdenní návštěvu do Bergenu! Kamil nám půjčil auto a my se společně ještě s Janou vypravili na dlouhou cestu ke Stavangeru – na Preikestolen („kazatelna“ - fakt bláznivá vyhlídka – čtverhranný skalní blok 600 m nad Lysefjordem).

Cesta zabrala skoro celý den, ale nakonec jsme dorazili. V noci nám sněžilo, ale ráno se už vyčasilo, takže jsme se těšili na parádní výhled. Jana cestou sbírala plechovky a vydělávala na trajekt. A konečeně jsme došli k cíli. Někteří odvážlivci seděli na samém kraji skály a klátili nohama nad 600 metrovou propastí. Jiní se plazili k okraji, aby alespoň nahlédli do té hloubky.

Teda jsme se divili, že prý tu nebývá moc neštěstí (že by někdo spadl dolů). Jediné, co se tak traduje, je smutná historka o psovi, který se rozběhl za buřtem a nevšiml si okraje skály :-(

Cetsou zpátky nás to zavedlo do hor – malá silnička směrem k Oddě. Jenže jsme si nikde nevšimli nápisu, že se tato silnička v zimě zavírá – a vůbec, vždyť je květen! No jo, ale když se kolem silničky začaly zvedat metrové hradby sněhu, začínalo nám to být divné a opravdu – na konci byla závora :-( Takže jsme si udělali asi 100km zajížďku horskou krajinou :-)

5.5.-7.5.2012

Aursdalen

Petičlenná posádka Kamil, Kuba, Karen, Jana a já jednoho nedělního rána vyrazila na výlet k Sognefjordu – projít údolím z Osterbo do Aursdalen přes Vasbygdi.

Údolí se zařezávalo mezi skály. Vlastně jsme procházeli několika ročníma obdobíma – v Osterbo (cca 800 m n.m.) byl ještš sníh, Aursdalen je městečko na pobřeží fjordu. Měli jsme krásné počasí. V ausrdalenu jsme pak navšívili parádní vyhlídku na fjord a později se nalodili a nechali se odvézt z Aursdalenu do Gudvangenu – projet tak nejužším ramenem Sognefjordu. Okolní kopce padaly přímo do moře. Prostě paráda!

Spát jsme chtěli v Urdenalu – vesnička, ke keteré se dřív dalo dostat jen po vodě – dnes k ní vede odbočka silnicice procházející tunelem. Tahle vesnička je vyhlášená nejmenším kostelem v Norsku (bohužel se rekonstruuje, takže nebyl moc vidět) a taky výrobou proslulého Brown chees.

Večer jsme si udělali parádní večeři – grilovaný losos a sýr; celý den pak zakončila odvážná koupel v potoce.

Ráno jsm esi teda trochu přispali a pak se odebrali do Flamu. Chtěi jsm esi zkusit půjčit kanoe a projet fjord, ale bylo to moc drahé. Takže jsme se jen vypravili k nedalekému vodopádu a pak hurá na první jarní koupání v ledovém moři!

Bohužel to nedopadlo úplně šťastně – Karen si při koupeli zvrtla nohu... Jinak to byl ale fakt parádní výlet! Však fotky mluví za vše...

29.4.-1.5.2012